Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…

Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro Mladou frontu Dnes o jeho sledování StB

Rozhovory, 13. 6. 2007

V letech 1984 - 1986, z té doby svazek StB pochází, jste pracoval ve Státní bance československé. Co konkrétně jste tam dělal?
SBČS jsem pracoval od roku 1971 do roku 1986, tedy od okamžiku, kdy jsem byl vyhozen z Ekonomického ústavu ČSAV jako „antisocialistická a antimarxistická síla“. Pracoval jsem tam na různých místech, v letech, na které se ptáte, to bylo ve Správě investiční výstavby, kde jsem byl jako ekonom-analytik.

Sledovám jste měl být podel dokumentů kvůli svým odborným vystoupením. O co konkrétně šlo?
Od konce roku 1979 jsem ve funkci vědeckého tajemníka bankovní pobočky ČSVTS pořádal pravidelné měsíční semináře (a vydával o nich interní sborníky) o ekonomických otázkách, které měly velkou návštěvnost (100 až 200 účastníků) a na nichž se velmi otevřeně diskutovala různá ekonomická témata. Všeobecně to bylo považováno za velmi kritické vůči tehdejšímu režimu a lidé se dělili na ty, kteří tam chtěli být viděni a na ty, kteří by si nikdy nedovolili tam přijít. Všechny tyto semináře jsem moderoval zhruba stejným způsobem jako dnešní CEP. Považovali jsme za samozřejmé, že je to velmi sledovaná věc a víme, že nejednou o ní bylo diskutováno na nejvyšších politických místech.

Scházel jste se v té době s někým, kdo nějakým způsobem vystupoval proti režimu otevřeně či například na odborné úrovni jako ekonom?
Tyto semináře byly setkáním lidí, kteří neskrývaně odmítali centrálně plánovanou ekonomiku a vůbec celý tehdejší systém. Publikace z těchto seminářů jsou k dispozici a řadu svých vlastních textů jsem po roce 89 – bez jediného následného zásahu do nich – publikoval v knize „Ekonomická věda a ekonomická reforma“ (GENNEX a TOP Agency, Praha 1991). Seminářů se zúčastňovali pozdější ministři či náměstci ministrů, či členové bankovní rady – Kočárník, Dlouhý, Dyba, Ježek, Zieleniec, Stráský, Zeman, Tříska, Rudlovčák, atd., atd. Dělení lidí nesouhlasících s tehdejším režimem a v různých formách proti němu vystupujících na „otevřené“ a „všechny další“ zásadně odmítám. To je pouze politicky korektní účelová desinterpretace tehdejší doby.

StB často sledovala a kontaktovala lidi, kteří jezdili do zahraničí? Kam jste v té době jezdil vy a co jste tam dělal?
Na Západ jsem jezdit nemohl, letní turistika u moře v Bulharsku a Rumunsku nás nelákala, jezdil jsem do Polska a Maďarska zcela neoficiálně na různé ekonomické, ekonometrické a statistické konference a semináře, protože tam se tehdy takové akce konaly a bylo možné se tam setkat se spoustou zajímavých lidí.

Věděl jste v osmdesátých letech, že vás sleduje tehdejší komunistická tajná policie?
Sledování jsem předpokládal, kým – to jsem přesně nevěděl, resp. mne to ani moc nezajímalo.

Tušila vaše manželka Livia, že se zajímali také o ní?
Dobře vím, že otravovali i mou manželku.

Ze svazku plyne, že v roce 1984 vám udělali na pracovišti noční prohlídku a odnesli nějaké věci ze sejfu? Věděl jste o tom?
O žádné noční prohlídce nevím, takovými věcmi jsme se tenkrát opravdu nezabývali. Často doporučuji, aby lidé dnes trošku brzdili svou fantazii. Žádný sejf jsem nikdy v životě neměl, ani tehdy.

V záznamech se tvrdí, že StB kontrolovala i vaše telefony a poštu. Ani o tom jste nevěděl?
Kontrolu telefonů a pošty člověk též předpokládal, ale i v tomto případě platí, že to člověk nesměl moc brát na vědomí. Jinak by nemohl žít.

Pozvali si vás kvůli těm seminářům na výslech?
U výslechu (nebo jak se toto předvolání nazývalo) jsem byl několikrát, zejména v okamžiku, kdy byly semináře – překvapivě až v pěrestrojkovském období – přes noc zakázány a já byl zbaven funkce vědeckého tajemníka ČSVTS. (Pikantní je snad jedině to, že tuto funkci po mně získal Josef Tošovský, stejně jako po mně o 11 let později získal funkci předsedy vlády.)

StB zkoumala i jeho tehdejší vztah k Miloši Zemanovi, s nímž jste se prý na seminářích podílel. Jaký byl tehdy váš vztah se Zemanem?
Na těchto seminářích se mnou Miloš Zeman nijak nespolupracoval. Pokud se nemýlím, jednou tam byl pozván jako řečník a několikrát byl mezi posluchači. Miloš Zeman naopak už v druhé polovině 70tých let organizoval jiné semináře, v rámci Sportpropagu, kterých jsem se zúčastňoval pravidelně já. Znali jsem se poměrně dobře, i když to nepřerostlo v žádné osobní setkávání.

A vůbec jste netušil kdo by na vás z kolegů mohl donášet?
Kdo žije dnes v představě, že se tehdy svět dělil na donášení a nedonášení, ten se tragicky mýlí. Člověk by nemohl žít s představou, že je každý druhý člověk „donašeč“. Jedinou možností bylo tuto věc nebrat na zřetel.

Takže vy jste svůj svazek, který na vás vedla StB, nikdy neviděl?
Na svůj svazek jsem se podívat nebyl, nezajímá mne to, nečekám, že bych se něco zajímavého dozvěděl. Možná až příliš optimisticky si myslím, že člověk hodnotil lidi racionálně i tehdy a proto si nemyslím, že by „donášení“ dělal někdo tak blízký, že by se mne to dotýkalo i dnes. A u ostatních je to v podstatě jedno.

Viliam Buchert, Zuzana Janečková, Mladá fronta Dnes, 13. 6. 2007